Není Austrálie jako Austrálie

Vím, že jsem neměl poslední dobou moc čas psát a popravdě ani točit ale měl jsem pro to hned několik důvodů. Určitě všichni znáte takovou tu příjemnou situaci, kdy se Vám pod nohama všechno bortí a vy nevíte kudy z toho vlastně ven, a když už se najde cesta tak se po… zase něco dalšího a takhle pořád dokola. Tak tohle jsem měl teď poslední měsíc a půl. Dopředu mě hnali jenom 2 věci.

1.      Moje povaha
2.       Mayu (moje přítelkyně vysvětlím později)
3.       Když se něco težce se… tak to znamená, že až to přestane tak to bude super

Ok myslel jsem 3!

Takže to vezmu hezky od začátku.

Všechno to vypadalo po silvestru velice pěkně. Potkal jsem svou novou budoucí ex-manželku (budoucí ex protože mi za pár týdnů odlítá zpět do Japonska), absolvoval jsem strastiplný výlet mou Toyotou do Jervis Bay a pak dokonce i do Gold Coast! No a v neposlední řadě jsem utratil skoro všechny peníze, co se mi povedlo našetřit.

Mayu (to je její jméno) jsem potkal přesně na silvestra a po několika hodinách už jsem jí znal od malička. Docela mě to překvapilo, jak rychle se to všechno seběhlo. Pak jsme spolu podnikli hned několik výletů jako například zmiňovaný Jervis Bay nebo Gold Coast.

Jervis bay (konkrétně Hyams beach) byl takový ten večerní nápad kdy si říkáte, že máte oba volný víkend a kam se vlastně vydat. Napsal jsem tedy Mayu zprávu, kam přesně by se chtěla podívat a v tu chvíli byl na světě plán. Vyrazili jsme hned ráno kde meeting point byl nastaven na vlakovou zastávku Wentworthwille v 8:00. Dorazili jsme oba na minutu přesně a to v 9:30 Mayu zásobovaná hromadou toustů a všemožnýma dobrotama, já vybaven brilantní znalostí trasy a vysokorychlostním mobilním internetem, jsme ruku v ruce tvořili destruktivní turistický tým. Cesta trvala něco přes 4 hodiny a to i přes to, že google (Japonsky gugule) říkal 3. To přesně proto, že gugule nezná naše stravovací návyky a touhu fotit každou farmu či koně po cestě. Musím uznat, že cesta byla opravu luxusní. Ať už se kolem míhaly farmy, hory anebo džungle, bylo prostě pořád na co koukat. Říká se, že Hyams beach má nejbějelší písek na světě. Nevím, jestli to můžu potvrdit, protože pláží jsem v životě zatím moc neviděl, ale písek byl opravdu bílý jak Tesák po vasektomii. Jak již název oblasti napovídá Jervis Bay je zátoka a tedy moc vln tam nenajdete. Proto přilehlá pláž byla k prasknutí narvaná rodinami s dětmi. Další výhodou byla taky hloubka. Mohli jste se brouzdat tak 100 m od pláže a furt byla voda po kolena. Škoda jen že jsme neměli moc sluníčko, ale i tak se mi podařilo se spálit.

To aby bylo jasný, že jsou tam i ryby

Když se fotí dva lidi navzájem tak se tomu neříká Selfie!

Tady se každopádně vyrojil další plán a to právě Gold Coast. Napadlo mě, co prostě jet někam dál a třeba tam i přespat. No a tak se o týden později stalo.

Dalo by se říct, že všechno se zařizovalo na poslední chvíli a to skoro přes noc. Všechno myslím jako rezervace pokoje. Gold Coast asi můžu každému doporučit. Protože je to tam prostě nádhera a ještě k tomu je tam hrozně levno (Myslim v porovnání se Sydney ne s ČR) Cesta probíhala následovně.

V pátek v 8:30 ráno jsme měli s Mayu sraz na vlakové zastávce Wentworthwille. Vzhledem k půlhodinové rezervě jsme na meeting point dorazili konečně včas a to přesně v 10:00. Mayu vyzbrojena hromadou jídla. Já vybaven 2 kanystry vody (Pár dní předtím se Camry přehrál motor, protože nebyla voda v chladiči a tak jsem musel dolévat), jsme se vydali na podle strýčka Googlyho 10ti hodinovou cestu plnou strastí přes Australskou střevozem!

Mayu nám předvádí jak jíst nosem,
mezitim co já ztvárňuji epesní duck face

 Jelo se celou cestu podél pobřeží, které jsme ovšem z auta neviděli. Tady přišla na řadu další challange a to rychlost. Z nějakého prapodivného důvodu mají v AUS (doufám, že ne všude) rychlostní limit na dálnici 110 km/h. Hlavně, že se tu 6ti litrový motor V8 montuje pomalu i do koloběžky. Chvilkama jsem byl za piráta, protože jsem jel i 120! Ale jen tam kde nebyly kamery páč pokuta za rychlost je tu asi stejně vysoká jako cena mého auta J Cesta tam ačkoliv trvala něco přes 10 hodin byla docela zábavná a přišlo mi, že utekla docela rychle. Jen my bylo líto Mayu. Protože jsem většinu cesty v domnění, že jsem vtipný jak Brežněvovo oboči, nezavřel hubu. Jakmile jsme dorazili na místo, vyzvedli klíče, dolili vodu do radiátoru a vybalili (ja hodil věci do pokoje a byl jsem ready), rozhodli jsme se, ze si udelame prochazku do města. Centrum bylo co by kamenem dohodil. Ale i tak nam to trvalo skoro 2 hodiny protože jsme museli po ceste delat na všechno: Ooooooooo a Mayu to všechno musela fotit svým retardovanym telefonem.

 Nenazval bych ho retardovanym kdyby nebyl, ale ten telefon byl horsi nez schizofrenní soused u rodinné večeře. Vždycky dělal uplně něco jiného než jste mu řekli a to i přes to, že Vám potvrdil že to co chcete udělá. Každopádně tohle musíte vidět na vlastní oči. Je to nádhera. Připadal jsem si jako na dovoleny někde v tropech ale s tim rozdílem, že místo pokřikování lámanou češtinou „ahoj jak máš, dobrý cena“ od místních prodavačů jsem slyšel spíš burácení vysokobjemových motorů a nebo motorek. Fakt chápu přezdívku Australské Miami. K jídlu jsme si dali japonskou kuchyni (jak jinak) Obvolal jsem pár lidí z čech abych zamachroval a pak jsme si zavolali taxíka zpět do hotelu (Neměl jsem nervy na další fotografování). Ještě tentýž večer jsme se rozhodli pro partyzánský přepadení hotelového bazénu.

 Problém ale byl, že bazén už byl uzavřený a tak jsem se rozhodl přelézt plot a prostě tam na rošťáka skočit. Byl to super pocit po tom celodenním výletě, ale pokazila mi jo jediná věc a to zjištění, že jsem si mohl svoje „freeruningové“ kousky nechat na jindy. Branka k bazénu byla totiž celou dobu odemčená.

 Následující den jsme si nemohli nechat ujít pláž a samozřejmě ani proslulé Surfers Paradise. Ta pláž vypadá přesně tak jak ji všude vidíte na fotkách. Když na ní jste, nevidíte její konec. Každopádně z nějakého důvodu jsem v moři nevydržel dlouho. Buď to bylo tim, že jsem při cachtání nakopnul mimozemsky vypadající medúzu a nebo tim, že mě prostě po chvilce začalo všechno štípat. Nebyl jsem si jistý jestli mě buď ta mrcha nežahla a nebo jestli jsem se prostě na tom sluníčku jednoduše nepřipekl. Co se týká Surfers Paradise, tam se mi líbilo moc. Všude kolem vidíte mrakodrapy a za Vámi pláž. Zajímavý pocit. Musíte vidět aby jste pochopili (proto přidávám pár fotek)

Cestu zpět jsme si zpestřili grilováním na pláži a návštěv 2 zajímavých lokalit jako Byron Bay, kde jsme se šli vykoupat a Coffs Harbour kde jsme nakonec i přespali. Tam se po cestě nic moc zajímavého nedělo. Tak Vás budu štvát jen fotkama.

Když jsem ale dorazil zpět domu, tak to začalo. Emilie byla naštvaná páč onemocněl papoušek Toyota se začala přehřívat čím dál tím častěji a Richard (můj zaměstnavatel) si prodloužil dovolenou o další 3 týdny a to nepočítám video co jsem dělal pro školu, které mělo ještě několik dodělávek. Komunikace tam byla hrozně na dlouho a prostě to nešlo tak jak jsem si představoval.

Jakmile jsem pak konečně začal pracovat, tak auto vypovědělo uplně a to zrovna v tu nejhorší chvíli. Na křižovatce ve městě. Chtěl jsem rychle zaparkovat abych neuvařil motor a při předjiždění posledního auta co mi v tom bránilo, jsem mu počkrábal zadní blatník. Nejhorší na tom bylo, že to byl nový golf GTI. To se stalo přesně den předtím, než jsem auto prodal a koupil nové (Holden Commodore rv 2001). Když se daří tak se daří.

  Aby to nebylo všechno, tak jsme se pak začali ještě dohadovat s Emilie a to o blbostech. Takže se během tohoto roku zase všechno změnilo. Nečekaně ale k lepšímu. Tím, že jsem se přestěhoval na Bondi mi začalo to nejlepší období tady v AUS. Z obýváku koukám na pláž. Když chci trávit čas s kamarády, tak netrvá 10 let než přijedu do města a mohl bych pokračovat dál. U Richarda jsem se finančně naštěstí trochu spravil. Škoda jen, že projekt je téměř u konce a budu se muset dívat po něčem jiném (Kdyby chtěl někdo speciální efekty do filmu, webdesign nebo jakýkoliv design jsem tu pro vás) . Co ale budu muset řešit v dohledné době dál, bude ubytování, protože Mayu příští týden odjíždí zpět do Japonska a ubytování bylo jen na dobu určitou. Zatím to vypadá na North Sydney ale bůh ví. To taky znamená, že další video bude nejdříve po tom co mi Mayu odjede. Protože není moc času nazbyt.

Léto 2014/2015 sestřih

Ahoj všichni co ještě čtete tento blog. Konečně jsem dal dohromady další video obsahující sestřih všech posledních výletů. Jestli Vás to nenakopne tak brzo příjde ještě samostatné video s výletem do Gold Coast absolvovaném v mojí "prapraprababičce" Toyotě. Nevim jak je to možný ale zvládla to tam i zpět bez problémů.

Merry Christmas!!!

Alespoň všem co jste v ČR a cítíte tu atmosféru lépe než já, můžu tímto způsobem popřát hezké prožití svátků. Já osobně tady tu atmosféru necítím vůbec. A to i přes to, že tu mají všude bohatou výzdobu a to dokonce i v autobusech (v jednom jsem viděl dokonce i ozdobený stromeček, fakt síla)
Pro mě je tady prostě léto a slavit vánoce, svátek který si od malička spojuji se sněhem v létě je stejně na hlavu jako se snažit uřezat drát vysokého napětí ocelovou trubkou.

Já osobně jsem vánoce oslavil grilovačkou na zahradě. Bohužel jsem měl v té době vybitou kameru, tak jsem to ani nezdokumentoval, ale ono nebylo ani o co stát. Prostě grilovačka u bazénu.

prostě léto

Grilovačka

Čím se ale musím pochlubit je nová práce, respektive hned 2. První práce je pro školu a to natočení a sestříhání nějakého videa o škole. Popravdě by mě nikdy nenapadlo, že zrovna natáčení a stříhání mě bude tak bavit. Člověk musí asi vypadnou někdy hodně daleko aby se v životě našel. Druhá práce je obdobná ale trochu stabilnější jedná se o marketingového mangera ve společnosti Elsema.

K tomu jsem se dostal úplnou náhodou a to přes syna od Emily (Teta u které bydlím) Jednou na víkendové grilovačce jsem se zmínil, že dělám webové stránky a že bych udělal jedny zdarma abych měl něco na své portfolio a nějak se z toho vyklubala prostě práce. Co se týká peněz tak i tam jsem se hezky posunul. Škoda jen, že teď jsou prázdniny a pobočka firmy v Sydney do 20 ledna zavřela.

Za barem jsem tedy zatím skončil. Ono ne že bych skončil ale tak nějak mě vyhodili. Chtěl jsem si vzít na 24. a 25.12 volno a provozní to zapomněl majitelům zmínit. Ti se naštvali a vyhodili mě.
Provozního jsem stejně neměl rád protože mi připomínal horšího bratra Louise De Funése. S druhou provozní jsme se tomu jen zasmáli a mávli nad tím rukou. Já stejně přemýšlel, že v jedné z těch prací budu muset skončit, protože už jsem to prostě časově nestíhal. To byl taky důvod proč jsem na blog dlouho nic nenapsal.

I tak se ale za poslední dobu realizovalo hned několik výletů první bych rád zmínil, že jsme si s Davidem a Barčou nakoupili bodyboardy a vrhli se poslušně na základy surfování. První pokus jsme absolvovali na Palm beach a tam se jelo hned mou krásnou rozkošnou Camry (chudinka poslední dobou trochu řve a nějak jí občas nefunguje posilovač jinak přede pořád jako mladá junačka) Rozhodl jsem se jí neopravovat a dojezdim jí, až jí skončí registrace, koupím rovnou nové auto.

Každopádně první pokus o surfování dopadl obstojně. Né jenom, že jsme se naučili základy surfování ale rovnou jsme si odnesli i spálený záda a já ještě rýmu (nevěděl jsem jak regulovat v Toyotě klimu a tak byla celou dobu na max).

O týden později jsem šel prověřit své zkušenosti na Narrabeen beach, kde byly podstatně větší vlny. Tam jsem zjistil hned 2 věci. První byla, že nemám opět opalovací krém a ta druhá, že na větších vlnách je to podstatně složitější. Takže o 2 hodiny a 4 litry mořské vody v těle později jsem se rozhodl, že budu první jen tak rekognoskovat ty malé Australské caparty. Po asi 10ti minutách jsem pochopil jak se dostanou tak rychle na vlny a šel jsem to zkusit v praxi. Dopadlo to tak, že mě ti prckové slušně požádali ať jdu na menší vlny. Že to neni pro začátečníka moc bezpečné. Já jim musel dát za pravdu protože na vlnu jsem se sice dostal ale moc sem se po ni neprojel, Připadal jsem si asi jako v pračce v režimu sušička.

Miluju tuhle pláž. Všude jenom písek a oceán.

super-surf team. Mám vlastního prkno nosiče.

Nejzábavnější byla asi cesta zpět, kdy jsme na zastávce nabrali dvě stopařky odněkud z Koreje. Ono popravdě oni to stopařky vlastně vůbec nebyli, ale jen čekali na autobus a taky se docela divim, že si do toho auta k nám nasedli po tom co je kamarád Vojta přivítal slovy. No worries we are not killers. To vše pak skončilo pohodovou grilovačkou v Ashfieldu zalitou několika pivama.

Na Narrabeen beach jsem jel pak o 2 týdny později ještě jednou ale to byla pro změnu pláž zavřená ale lifeguardi nám řekli, že surfovat můžeme na vlastní nebezpečí. Jakmile to dořekl, už jsem byl ve vodě. Vlny mi nepřipadaly nějak velké, ale i tak jsem se rozhodl, že nebudu moc daleko od břehu. To se mi samozřejmě nepovedlo, protože to byl přesně ten důvod proč byla pláž zavřená. Ano byl velmi silný spodní proud, který táhl zpět do oceánu. Což jsem zjistil hned po několika minutách plavání. Nějak vůbec nešlo dostat se zpět na břeh a lidi na něm byli pořád menší a menší. Po několika minutách jsem začal řešit jestli jsem se dostatečně najedl a napil, protože jsem očekával, že v oceánu asi chvilku pobudu. Naštěstí si mě všiml jeden plavčík a začal mi vesele ukazovat ať plavu kamsi nalevo. Jakmile jsem to udělal, tak jsem chytnul pořádnou vlnu zpět a ta mě dovezla až na pláž. Všichni kamarádi co mě z povzdáli sledovali si mysleli, že si tam vzadu užívám parádní vlny a ani je nenapadlo, že nesurfuju ale snažim se dostat na pláž.

Od té doby jsem byl na surfu zatím naposledy. Další výlet se totiž konal teď během vánočních prázdnin a to byla cesta do Blue Mountains. Musím říct, že to stálo fakt za to. Jediný problém, bylo asi parkování ale to jsme vyřešili tak, že jsme to dali někam do postranních uliček na hulváta někomu před barák. Pak už se jenom turisticky šlapalo a užívalo. Ten výhled je k nezaplacení. a pokud bych si měl vybrat něco jiného než výhled na oceán bylo by to asi přesně tady v Blue Mountains. Nemůžu říct, že jsme to prošli celé ale dostali jsme se alespoň k vodopádům kde jsme se vysprchovali. Fotky sem radši dávat nebudu, páč fanynek už mám dost. Alespoň mám ale důvod se do Blue Mountains minimálně ještě jednou vrátit.

Panorama by samsung

Jurský park

Já dobijejíc svět!

Vodopád dobijejíc mě!

mazec

Poslední výlet byl do Waverton parku a to během Silvestra. S Dominikem jsme dorazili někdy kolem 4te hodiny a i tak už tam bylo lidí jak sr...k. To nám ale vůbec nevadilo protože jsme měli krásnou Česko-Slovensko-Japonsko-Tureckou párty, spoustu alkoholu a dokonalý výhled na Harbour Bridge.
I přes to, že byl park označen jako Alcohol Free zone (žádný alkohol povolen), tak to všudepřítomná policie nějak tolerovala. Jediné co řešili bylo spíš to aby se někomu něco nestalo. Ohňostroje jsme viděli celkem 3 jeden proběhl hned v 9 večer další v 11 a poslední klasicky o půlnoci. Ten v 9 večer a o půlnoci byli asi největší. a v životě jsem neviděl hezčí ohňostroj. Aby taky ne když to každou sobotu trénují v Darling Harboru.

Milion dolar view

Silvestr!!!

hovnostroj

This is Sydney... První video

Je to uplně poprvé co jsem něco takovýho splácal dohromady. Takže pochopim veškerou kritiku. Zejména tu, kterou nezmíníte :D

Second life... aneb čtvrt roku v Sydney.

Poslední dobou nemám tolik času kolik bych si přál, ale i tak jsem se rozhodl zase něco sepsat, protože pokud bych to neudělal teď tak už bych pak mohl napsat rovnou radši celou knihu. Za poslední měsíc se toho událo opravdu hodně.

Začal bych asi návštěvou Taroonga Zoo v City, kterou jsem před pár týdny s kamarádkou Ainou z Japonska absolvoval. Zvolili jsme pro oba dva jeden z "téměř" volných víkendových dnů. Ten den bylo opravdu vedro něco kolem 38 stupňů a v plánu bylo naštěstí i koupání. Já to celé ještě dokumentoval na mé nové goPro a teď paralelně pracuju na videu, které pak zveřejním v samostatném příspěvku. 

Ten je prostě živej! Já to vim!

Tahle byla až uplně nahoře,
po chvilce slezla dolů,
snědla lísteček a usnula.

Všichni co říkali, že jsem opice, měli pravdu!

Dalo se to krmit!

Prostě sloni

Všimněte si, že se začalo zatahovat. O několik okamžiků
později nás smetl mega slejvák, který přestal tak rychle jako
začal.

Musim říct, že to tam mají udělané fakt perfektně, ale řekl bych, že je to na stejné úrovní jako naše Pražská ZOO, to abych zase pořád netvrdil, že máme něco lepšího. Dokonce bych i řekl, že Pražská ZOO je o dost větší. Jediné co tam teda nemáme je výhled na oceán, ale to i tak na Pražskou ZOO nedám dopustit. Popravdě mě docela vylekalo, když na mě u vstupu vrčel pohybující se dinosaurus. Fakt mě to docela překvapilo jak autenticky vypadal. Vzhledem k faktu, že jsem musel ten den ještě do práce, tak jsme to vzali docela rychle a šli jsme tedy na koaly, které jsem konečně viděl i v pohybu. Jen jsem si ji teda nepodržel no. Pak jsme přeběhli přes ještěrky a hady a dostali jsme se až k tuleňům a následně i pavoukům! 

Sydney Funnel Web Spider

Měl jsem radost, že jsme stihli zrovna přednášku o nejjedovatějším pavoukovi Austrálie. Je to celým jménem Sydney Funnel Web Spider a jak můžete tušit, tak žije právě tady v Sydney. Lidi sice nejí ale špatnou shodou náhod je jeho jed na lidi velice účinný a jako snad jediný pavouk je sameček až 5x jedovatější než samička. Jeho jed obsahuje něco jako neurotoxin, který člověka po chvilce paralyzuje a rozhodí komplětně celý organizmus naruby. Srdce, dech, svaly všechno začne fungovat velice nepravidelně a to během 15ti minut od kousnutí. Naštěstí tohodle mazlíka potkáte maximálně jen v létě v noci a to když hledá samičku na páření. Jinak žijí v norách a moc nevykukují. Pro mě to osobně není žádná výhra, protože já domu jezdím z práce právě v noci.

Nasledující Bondi beach a půjčovna surfů! Již brzy!

Dále jsem navštívil kamarády z ČR Davida a Barču, v jejich novém bytě na Wolli Creeku, Kde bydlí s jedním starším párem motorkářů. Musim říct, že byty tady jsou fakt nádherný. Ještě jsem neviděl byt, který by se mi fakt nelíbil. Tady máte v bytě většinou obrovskou terasu s grilem, všude francouzská okna, přístup ke společnému bazénu a Fitness pro ostatní nájemníky domu a hlavně každý pokoj má vlastní koupelnu. Ten večer jsme to ale přepískli s kolegou Jagermaisterem a já si druhý den ráno několikrát asi dvoulitrově odplivl. Bohužel podruhé jsem si odplivl hned po tom co jsem opustil autobus domu a to ještě k tomu asi o 4 kilometry jinde než jsem měl vystoupit. Fakt nechápu jak se mi to povedlo, přitom bych řekl, že mám v hlavě navigační systém drsnější než ramadán.

Zmrzlinář co nám jezdí v ulici.

Další novinkou je práce. Vzhledem k tomu, že odchází druhý barman Eddie až koncem listopadu, tak nemám teď práce moc. Poslední 2 týdny jsem v práci jen 3 dny v týdnu a to ještě jen na pár hodin. Sice mi slibují, že mi šichty přidají (to by sakra měli, protože mám za 2 týdny prázdniny a hodlám makat o 106) ale necítím v tom tu jistotu co bych potřeboval. 

Rozhodli jsme se tedy s Emilie, to je moje nová australská teta u které právě bydlím, že podnikneme patřičná protiopatření. 

Opatření číslo 1 byla koupě Playstation 4 (kdo si hraje nezlobí, a hlavně neutrácí)

Opatření číslo 2 byla koupě auta. Konkrétně je to Toyota Camry Vienta Executive (3L V6) rok 1993

Je to moje první Toyota a vlastně je to i můj první třílitr a dokonce i první automat a ještě ke všemu s volantem u spolujezdce. Auto jsem pořídil abych mohl žádat o lepší práci. Konkrétně tedy někde tady v Paramattě a ideálně ve skladu kde je to velice dobře placené. Vyžadují totiž po kandidátech vlastní dopravní prostředek. Takže jsme zkontaktovali s životopisem hned několik místních agentur, které se zrovna tímto typem pracovních pozic zabývají a poslali jim můj životpis.

Chvilku jsem byl pracháč

Takhle vypadala Toyota když jsem ji koupil...

Za pomoci svalů, odhodlání a mnoha čistících prostředků
s podivným jménem jsem udělal z předchozí fotky...

TOTO! (když se na to zadíváte tak zjistíte, že zadek se trochu
víc leskne než na tý předchozí fotce, kde neni vidět)

Moji zahradní papoušci :D (to je vsuvka)

Co se týká koupě Auta, tak to je kapitola sama o sobě. Já vyzbrojen zkušenostmi s Českou byrokracií jsem byl docela v šoku, když celá koupě auta netrvala déle než 2 minuty. Vybral jsem si auto, řekl brilantní angličtinou: I want this one! Pak jsem podepsal jeden papír, předal usměvavému pánovi v bazaru 1400 dolarů a pak na něj asi 5 minut civěl, než se odvážil říct co ještě potřebuju a že už můžu jako odjet. Klíčky jsem měl připravené už v zapalování a tak jsem zajel hned na benzínku, kde jsem narval nádrž po okraj benzínem. Popravdě mě tady docela vyděsily ty ceny u benzínek kde je napsáno třeba 128 apod.. A ono je to 1,28 dolaru za litr a ne 128 dolarů za litr a podobně. Při placení jsem ještě dokoupil držák na telefon a nabíječku do auta a hurá měl jsem vyřešenou i navigaci. Následovalo přepsání auta, což jsem měl do 14 dní od koupě udělat. Rozhodl jsem se to vyřešit hned v úterý a když jsem dojel na místo tak jsem myslel, že odjedu nejdřív v 10 večer (bylo 8:30 ráno) páč tam bylo narváno a znám české fronty. No a opak byl pravdou, hned po příchodu se mě ujal nějaký pán zeptal se jak se mám a co říkám na počasí a s úsměvem se mě zeptal co budem dneska dělat. Když jsem řekl, že budeme přepisovat auto tak mi přinesl formulář a řekl jaké dokumenty budu potřebovat. Když jsem se dozvěděl, že nemám bank statement, tak mi našel počítač, nechal mě přihlásit se do banky a pomohl mi bank statement najít a vytisknout. To všechno by bylo v pohodě dokud jsme nezjistili, že jsem v bance vedený jako MRS, tedy slečna. Tím se všechno prodloužilo ještě o výlet do Blacktownu do banky, kde jsem se nechal "přeoperovat" zpět na chlapa a rovnou si auto ještě pojistil. Po příjezdu zpět na RTA (úřad kde se řeší přepis) si mě hned vzala bez čísla ta samá pani protože už věděla o co jde a všechno s úsměvem dořešila. Ještě si ze mě pak dělali prdel, že v životě neviděli takhle rychlou změnu pohlaví... Tu mentalitu tady fakt miluju. Strávil jsem tam sice nakonec díky tomu problému půl dne, ale ty lidi jsou tady na vás tak milí a ochotní, že se prostě ani nemůžete zlobit. 

Australský úřad pro přepis vozidel a nevim co ještě

Tady si budoucí řidiči testují jak jsou na tom s teorií

Tím bych dnešní článek asi ukončil. Těště se na další speciál s videem. :)

Co je potreba pro vycestovani do AUS, na co nezapomenout a na co dat pozor!

Ahoj lidi, vzhledem k tomu, ze se me vsichni cim dal tim casteji ptaji na to co je potreba k tomu aby jste se sem ke klokanum dostali, tak jsem se rozhodl to sepsat do nekolika bodu tak abych to vsem co o Australii alespon trochu uvazuji co nejvice ulehcil.Sam jsem se pri zjistovani vsech informaci zameril hned na nekolik bodu a informace o nich jsem zjistoval hned z nekolika zdroju abych mel co nejobjektivnejsi informace.

1. Jak zacit?
2. Kam jet?
3. Viza?
4. Co studovat? Jak a podle ceho vybirat?
5. S agenturou nebo bez?
6. Kolik me to bude stat?
7. Jak financovat?
8. Jak je to s praci a vydelky? 
9. Co si vzit s sebou a co si sebou nebrat?

1) Jak zacit

Hned na zacatku je potreba si ucelit co od toho vseho vlastne ocekavate aby jste podle toho mohli posoudit zda-li je Australie opravdu to co potrebujete a nestaci vam treba jen dovolena v GB. Je to samozrejme hodne individualni ale popisu alespon pro predstavu moje cile.

Muj cil byl jasny: Zlepsit si anglictinu, cestovat, vydelat penize, poznat nove lidi, Vyzkouset si zit nekde kde je zima kratsi nez leto.

2) Kam jet?

Pokud si stanovite cile jak jsem to udelal ja v predchozim bode, tak muzete zacit premyslet nad tim kam se vlastne chcete vydat. Ja osobne chtel jet prvni do Gold Coast coz je severovychodni cast Australie nachazejici se ve state Queensland. Gold Coast me zaujal primarne svym subtropickym podnebim. Po delsim premysleni jsem se ale rozhodl pro Sydney. Proc? Je to jednoduche. Zhodnotil jsem hned nekolik faktoru, Cestovani po okoli, Vydelky, Zamestnanost, Komunita. Co jsem se nakonec dozvedel, tak CR/SK komunita pro me nebyla az tak rozhodujici a to z toho duvodu ze kvuli co nejefektivnejsimu zlepseni anglictiny se Cechum a Slovakum cilene vyhybam. To Vam tu doporuci asi na vsech jazykovkach hned po priletu a musim rict ze to dava docela smysl. Toto ale zase neplati v pripade, ze sem letite se zakladni anglictinou a nebo kompletne bez znalosti jazyka. Tam je tento faktor asi zase dulezity. Kazdopadne pokud se vratim zpet ke Gold Coast, tak jsem se na nekolika webech dozvedel, ze muze nastat problem s praci v dobe mimo sezonu a to jsem pri cenach ubytovani v AUS a neduvere k vlastni anglictine nechtel proste riskovat. Rozhodl jsem se tedy ze pojedu do Sydney a nasledne ostatni mesta prozkoumam odsud.

3) Viza

Tohle je velice slozita otazka. a zkusim to rozepsat hned do nekolika bodu. Aktualne existuje hned nekolik druhu viz a jsou to:

1. Dostupna pro CR a SK
1. turisticka viza (plati pouze po dobu 3 mesicu a nelze na nich legalne pracovat)
2. Studentska
3. dependentska studentska (je to odnoz studentskych viz vhodna pro pary)
2. Slozite dostupna pro CR a SK
1. Pracovni
2. Permanent resident
3. Citizen
3. Nedostupna pro CR a SK
1. Work and holliday 

Legislativa se ale ohledne viz meni relativne casto a nekde jsem dokonce cetl ze vlada jedna o zarazeni CR do programu Work and Holliday pro Australii. Je tedy mozne ze za rok to bude uplne jinak. Aktualni zneni je vsak dostupne na webu imigracniho uradu http://www.immi.gov.au/ 

Ja osobne jsem v AUS na studentskych vizech a zaridil jsem si viza rovnou na 3 roky. Hodne mi v tom pomohli v agenture a doporucuji vyzit agenturu asi vsem ostatnim. Popisi pak v samostatnem bode proc. 

Asi nejvyhodnejsi z dostupnych viz jsou podle me viza dependentska a to proto, ze jen jeden z paru je povinnen chodit do skoly a druhy (dependent) muze jen pracovat. Pro oba vsak plati restrikce 40 hodin na 14 dni. a v dobe prazdnin pro studujiciho moznost pracovat neomezene (opet je jen aktualni zneni a muze se do budoucna zmenit) Toto tu ale popravde dodrzuje jen malokdo a vetsina lidi je tu vyplacena na ruku a tedy pracuji normalne klidne 40 hodinn tydne. Z vlastni zkusenosti si myslim, ze najit tu praci na TFN je slozitejsi nez najit praci ktera bude prave placena na ruku :) Nedoporucuji, ale pricestovat na turisticka viza a zkouset pracovat na cerno. Chodi casto kontroly a kdyz prijdou tak zkontroluji jen jestli mate povoleni a ne jestli vas plati na ruku. Nekolik lidi uz bylo takto deportovano zpet se zakazem navstivit AUS, NZ, Kanadu a dalsi anglicky mluvici zeme na dobu 10 let a to v tom lepsim pripade.Opravdu by jste byli jen sami proti sobe.Viza jsou udelovana na celou dobu studia a to muze byt v pripade, ze si nastavite hned cely studijni program uz CR, i nekolik let. Tim se dostavame k dalsimu bodu a to:

4) Co studovat? Jak a podle ceho vybirat?

Toto je velice individualni otazka a opet zkusim popsat vlastni pripad a hlavne vypisu co vlastne studovat muzete a za jakych podminek.

1. Jazykova skola 
1. Vyhody: Velice dobre na zacatek, pokud si nejste jisti vlastni anglictinou, jednoduche, neni nutne financni kryti
2. Nevyhody: vyzadovana velika ucast, skolni dochazka je 4-5 dni v tydnu a v ramci studentskych viz nesmite prekrocit 80% absence! Tezce se kombinuje s praci
2. College 
1. Vyhody: Doba pobytu a viz, Navstevujete skolu jen par dni v tydnu - dobre se kombinuje s praci, moznost internshipu skrze skolu, skolne muze byt na splatky a to primo z vasich prijmu z AUS
2. Nevyhody: Nutnost financniho kryti, nutnost mit anglictinu minimalne na urovni upper intermediate, ale to se může škola od školy lišit (dokazane bud predchozim studiem na jazkovce a nebo uznavanou zkouskou FCE nebo IELTS)
3. Univerzita
1. Vyhody: Moznost ziskat titul a v nekterych pripadech mate po univerzite automaticky moznost zazadat o pracovni povoleni
2. Nevyhody: Vysoka cena, nutne financni kryti

Ja osobne zvolil variantu Jazykovka pro prvni 3 mesice abych se rozmluvil general english (neveril jsem si) a nasledne 2 mesice prazdnin. Pak nastupuji na College na dalsi 2 a pul roku a budu studovat IT. 

Chtel jsem mit hned na zacatku co nejdelsi viza abych nemusel prodluzovat z AUS nevedel jsem jak to tu chodi a kdyz znate jen prijmy z CR, prijde vam to prodluzovani docela drahe. Protoze za prodlouzeni zaplatite celkem asi 30 tisic korun. Kdyz to ted vidim uz z te druhe strany, tak si myslim ze prodluzovat viza tady v AUS neni takovy problem ty penize tu vydelate relativne snadno. Zalezi samozrejme hlavne na vasich schopnostech a ambicich. Skolu doporucuji vybirat asi podle toho co ocekavate, Pokud chcete jet do AUS pracovat tak vemte asi levnejsi skolu, pokud chcete zlepsit AJ, berte prestiznejsi skolu, kde vam zaruci lepsi narodnostni mix. Nejake presne pravidlo Vam pro to ale asi nikdo nerekne. To si vsechno musite osahat az tady. Jeden kamarad co tu zije uz asi rok mi rekl, ze chodi furt na anglictinu a narazil na dobre ucitele, kteri neresi tak striktne dochazku no takze chodi do skoly treba jen 2x tydne a zbytek tydne pracuje.

5) S Agenturou nebo bez?

Tady rozhodně S!
Já osobně jel s agenturou g8m8 a musim říct, že jsem za to rád. V Praze jsem totiž v době kdy jsem AUS řešil ještě pracoval a neměl jsem ještě s tréninkem který byl 5x týdně moc času vše efektivně a včas řešit. Ono je to docela dost papírů a legislativy a proč to dělat sám, když vám s tím bezplatně může někdo pomoct. Ano tuto agenturu vůbec neplatíte. Jsou placeni provizí ze školy, kterou si vyberete, takže vás to ve výsledku výjde o dost lépe, než kdyby jste si to zařizovali sami. Pomohli mi zařídit AUS účet už v ČR, dostal jsem rovnou už australskou SIM (ten kredit je sice 200 dolarů ale pro uživatele mobilního internetu s nim nepřežijete déle než 3 dny) Nicméně číslo jsem si nechal a po týdnu si udělal vlastní paušál takže to považuji pořád za výhodu no a ještě i dali voucher na celodenní projížďku na Katamaránu na Whitsunday Islands a Tablet lenovo. Kdybych se měl rozhodovat znovu udělal bych to uplně stejně. Není to sice jediná bezplatná agentura v ČR je jich víc, ale po tom co jsem je všechny oběhnul jsem si vybral prostě tuto. :)

6) Kolik mě to bude stát
Mě vyšla Austrálie všeho všudy na asi 150 tisíc plus asi dalších 80 tisíc kapesné. Kapesné je asi hodně individuální a opět záleží na Vás a vaši aktivitě jak dlouho Vám bude trvat najít práci.
V případě, že se rozhodnete jet v páru a nebo budete volit odbornou školu, připravte si o dost více peněz. Hlavně v případě té odborné školy také peníze pro finanční krytí, které musíte při žádosti o Víza doložit. V mém případě bylo finanční krytí asi 450 tisíc, které jsem musel mít v době žádosti na účtě a musel jsem mít k pěnězům plný přístup. (tuto informaci si přeberte jak potřebujete) Očekávám tady asi nejvíce dotazů :P

7) Jak financovat
Tuto otázku si budou pokládat asi lidi co studují a nebo právě dostudovali a nemají nějaké stabilní zaměstnání, Přeci jenom je to dost peněz a když připočítáte i finanční krytí tak se to zdá až nemožné.
Já osobně si dost pěněz našetřil sám a se zbytkem mi pomohla rodina (opět díky tati :D) Takže popíšu spíš případ mých kamarádů kteří pro financování využili jiné instutice a to banky. Když si na to totiž půjčíte v bance a uvědomíte si fakt, že splátky jsou v ČR měsíční a budete splácet třeba 7000 - 10000 tak jednoduchou matematikou zjistíte, že v AUS takové peníze vyděláte i s minimální mzdou za týden a pojem 10 000 se změní na 500 dolarů a to tady opravdu není moc. Takže spíše budete řešit z AUS předčasné splacení než problém s tím, že to nemáte jak financovat.

8) Jak je to s prací a jaké jsou výdělky
Toto pro mě byla hodně důležitá kapitola už v době když jsem AUS plánoval a nikde jsem nebyl schopný dohledat nějaké souhrné informace o tom jak to tu vlastně je. Takže jsem se rozhodl této kapitole věnovat trochu více pozornosti. Všude na netu se dočtěte o tom že průměrná mzda je v AUS asi 15-16 dolarů na hodinu a že budete pracovat 20 hodin týdně. No tak fakta jsou taková, že většina lidí co znám tu bere 18-22 dolarů na hodinu a pracují tak 30 hodin týdně když si to spočítáte, tak to je průměrně kolem 600 dolarů týdně a to Vám na pokrytí nákladů do začátku bohatě stačí.
Pokud se vrhnete na nějaké specializovanější práce jako například instruktor plavání, trenér fitness, dělník nebo automechanik, tak si vyděláte na hodinu klidně i 30-35 dolarů. a tady taky není nic neobvyklého. Opravdu zálěží hlavně na Vás, ale pokud budete používat zdravý rozum a nesmíříte se s málem tak nebudete mít problém dostat se klidně i na 1500 dolarů týdně což máte v přepočtu něco kolem 30 000,- korun. Já osobně pracuji kolem 20ti hodin týdně někdy víc a vydělám si kolem 500-800 dolarů. O prázdninách chci začít vydělávat víc a už jsem si domluvil v práci další šichty, takže počítám cca kolem těch 800-1000 dolarů týdně. Náklady na život bez nájmu což je kolem 150-200 AUD týdně mám asi 100-200 dolarů (a to zahrnuje i popití s kamarády, kino a všekerou zábavu)
Takže se to dá financovat naprosto v pohodě.

9) Co si s sebou vzít a co si s sebou nebrat
Můj poslendí "štábní velitel" aka boss mi jednou řekl, že si nemám brát přítelkyní. Já to tak udělal a musim říct, že toho nelituju :D. Každopádě o tomto tato kapitola rozhodně neni. Spíš bych se chtěl zaměřit na takové ty každodenní věci. Určitě je nutnost: Notebook, mobil s internetem a gps, plavky, kraťasy a několik mikin a nepromokavou bundu. Já si vzal teda ještě asi 20 triček páč se mi nechce co dva dny prát. Jinak zbytek si tu dokoupíte za pár babek třeba v K-Martu jako například polštář na spaní, peřinu, topení, holící strojek, oblečení do práce apod. Hlavně mějte něco na psaní a všechny dokumenty.

Osobně doufám, že to někomu, kdo se rozhoduje jet do AUS pomůže, jak říkám ono je to hodně individuální, ale já osobně jsem takto souhrné informace prostě potřeboval a neměl jsem je. Ono stejně si budete pročítat pravděpdobně ještě několik jiných zdrojů aby jste to měli co nejvíce objektivní. Kdyby v tom bylo někomu něco nejasného tak mi dejte vědět třeba do komentu a já se to pokusim doplnit.

Každopádně mám rozpracovaný ještě další článek o návštěvě Taroonga Zoo, Návštěvou irské hospody během dostihů, a exkurzi v pekárně jednoho Irského podnikatele co emigroval do AUS asi před 6ti lety. Dále také připravuju video na nové goPro, ale vzhledem k tomu, že jsem kameraman asi jako Zeman abstinent tak mi chvilku potrvá, než to všechno hezky sestříhám a ozvučim. Myslím ale, že se máte na co těšit :D

Jaro v Sydney aneb příprava na léto

Nevim jestli už jsem to někde zmiňoval, ale jaro je tu skoro jako v ČR léto. Když už svítí sluníčko tak to stojí za to. Poslední 2 dny je tu přes 30 stupňů a to i když je pod mrakem. Fakt jsem zvědavej jak bude vypadat léto.

Každopádně za poslední 2 týdny se tu toho událo docela dost a to třeba návštěva Cronully s grilováním (ke kterému došlo ale jinak než jsme čekali) a pozorováním velryb (ke kterému nedošlo vůbec).
Na Cronulle jsme se setkali s Davidem, Barčou a jejich spolužáky a rozhodli se, že půjdeme grilovat. K tomu by bývalo i došlo kdybychom si nekoupili na cestu víno a nezabloudili někde v místní buši. Na Cronullu jsme dorazili asi v 10 dopoledne a ke grilovani došlo asi v 10 večer a to uplně v jinym počtu. Tedy 12 hodin jsme bloudili, velryby jsme neviděli, ale i tak jsme si to skvěle užili. Dokonce si pamatuju, že jsem pařil na pláži s nějakou Australskou rodinou a snažil jsem se jim naladit na rádiu drum n bass.

nevim jak se to jmenuje ale je to skvely

pro zmenu hovezi

nejaky kostky :D

barevna kostka

dalsi barevna kostka

Vzhledem k tomu, že jsem v mé nové práci nedostal směnu ani na předchozí víkend, tak jsem podnikavě rozhodl uskutečnit svůj skvělý business plán a to prodej limonády na Bondi beach. Vše jsem skvostně naplánoval, dohodnul kamarádky co budou prodávat ale bohužel jsem v den D zjistil, že v rámci akce Sculpture of the sea rozdávají vodu zdarma. To je asi totéž jako by jste chtěli prodávat motorovou pilu na charitativní akci pro malomocné. Uplně jsem to ale neodpískal. Akce se jen přesouvá na jindy. No když už jsme tam byli tak jsme si řekli, že si to tam pěkně projdeme a taky jsme to udělali. Já fotil jak utrženej protože ten nápad se mi hrozně líbil a celkově to působilo v kontrastu s tim oceánem v pozadí prostě dokonale. Scultupre of the sea je podle všeho každoroční výstava všemožných soch a různého umění na cestě mezi Bondi a Tamarama beach, kde jsem se šli následně i vykoupat. Pláž je to maličkatá, ale opravdu hrozně hezká.

letadla tu cmaraj po nebi jako by se nechumelilo

Tohle nebylo japonsky ale byla to pecka a levný

Pro surfaře asi ráj, protože tam jsem poprvé viděl ty velké vlny s tunelem a surfařů tam bylo fakt dost. Pro obyčejné bezprkánkáře tedy zatím mě, to bylo chvilku složitější než jsem čekal. Tak nějak jsem si hezky skákal ve vlnách, když jsem najednou zjistil, že na mě cosi píská plavčík ať jdu někam na stranu. Když jsem se o to ale pokusil, zjistil jsem, že to vůbec nejde a že mě táhne spodní proud zpět do moře. Po chvilce se mi povedlo dostat stabilitu a vysoukal jsem se ven. Po této zkušenosti jsem zjistil, že Miče Bjůkenena tu asi dělat nebudu. Vylezli jsme ven, uschli a vyhladovělí z boje proti nemilosrdnému oceánu se rozhodli jít na večeři. Šlo se do České restaurace La Bohemia a já si dal po dlouhé době Svíčkovou, Plzeň a tatarák. Ono bylo to z toho důvodu, že kamarádka mě den předtím pozvala na japonskou kuchyni a tu jak jsem zjistil asi fakt miluju. Chtěl jsem jí tedy ukázat, že i v ČR umíme vařit. Všechno to snědla skoro sama a Plzeň jí teda taky docela jela. Jediný co se mi na tom nelíbilo byl ten účet, ale co se dá dělat za ten kousek domova mi to stálo.

původně jsem myslel,
že je to taky socha, ale byl to koš

tohle bylo vtipný. Klučina jezdil na skejtu a cákal si barvou
po autě.

PLZEŇ

Svíčková z pravejch svíček! :D

Tatarák z tatarů! :D