úterý 16. září 2014

Festival of wind a první dny ve škole

Hned po několika dnech mám dalších milion zážitků o které se musím nutně podělit, protože kdybych se rozhodl vše držet v hlavě pravděpodobně by během několika hodin explodovala.

Já mezi Bondi a Tamarama beach

Takže v neděli jsme šli na Bondi beach na tzv "Festival of wind" kde se nad pláží v jednu chvíli vznášelo několik desítek draků. Tento festival je tu asi hodně populární, protože jsem měl obrovský problém najít autobus, který nabíral lidi. A to jsem byl ještě v centru. Sraz jsme měli původně v 11:00 přímo na Bondi Beach kde jsem se měl sejít se spolubydlícími Lenkou a Melanií a kamarády Davidem a Bárou. Vzhledem k výše zmiňované dopravě jsme dorazili na pláž každý v uplně jiný čas a všichni něco po 13 hodině. Já osobně jsem šel pěšky už ze stanice Bondi Junction což je tak 15 minut chůze od pláže, protože čekat ve frontě by bylo asi stejně efektivní jako si čistit zuby javorovym sirupem. Když jsem dorazil na pláž (a já si celou cestu vážne užíval) tak mi muselo několik lidí současně držet bradu aby mi neupadla na zem a neposlintal jsem tak kolemjdoucího jezevčíka. Na pláži bylo tak 1 456 511 552 lidí z toho asi 856 586 245 sedělo v parku nad pláží a nebo se valilo v autobusech či autech směrem k pláži. No já jsem moc neotálel posbíral všechny se kterými jsem se měl sejít a vyrazil jsem smočit nohy do moře.

všude draci! všude! INVAZE

Grafiti za bílehé dne! Jsme prostě vzhůru nohama
Na fotkách to možná vypadá jako že je voda fajn, ale byla opravdu ještě ledová. Teprve nedávno začalo jaro tak se není čemu divit. Ohřívadla asi prostě australani zapínají později.

Po krátkém cachtání a focení s bůh ví s kým a bůh ví čím jsme se jednohlasně rozhodli zajít na oběd. Já tou dobou totiž umíral hlady a tak jsme zvolili nějakou bližší bageto-kavárničku a tam se "najedli". Píšu to schválně v úvozovkách, protože jsem se vlastně vůbec nenajedl. Vzhledem k faktu, že jsem se tentýž den měl jet ještě podívat do Paddle Willu na mé budoucí bydlení, jsem chtěl do zbývajícího času vměstnat co nejvíce zážítků a tak jsme se rozhodli, že půjdeme po skalách pěšky na Tamarama beach. No popravně jsme se tam vůbec nedostali a holky se ještě k tomu odpojili hned po obědě. Každopádně po cestě jsme udělali alespoň spoustu fotek. (tohle se tu bude dít asi často) Po nějaké hodině cesty (Věřte nebo ne, ale s těma dvěma je ujít kilometr asi na tak dlouho jako ujít 10 kilometrů sám s pomocnym chodítkem) jsem to vzdal, zavolal majitelce mého budoucího bydlení a vydal se pěšky zpět na Bondi Junction. Takže schůzka byla ve 14:30 na zastávce Paddle Will. Dbal jsem na to abych tam byl přesně takže jsme se sešli už v 17:30 a teda na zastávce Paramatta což je teda o pár (desítek) kilometrů dál. No co Vám budu povídat. Baráček opravdu stojí za to, a za ty peníze není o čem uvažovat. S majitelkou jsme si naštěstí padli do oka takže se budu v nejbližší době (max 3 týdny) stěhovat tam.

divnej smrček
Dave a Barč

woow
Připraven studovat!
Další den mi začala škola. Úvodní rozřazovací test se konal v 6tém patře budovy v 8:30 ráno. Což jsem zjistil po 15ti minutách využívání internetu zdarma pro studenty ve třetím patře budovy, kde sídlí uplně jiná škola. Ono tady ty školy nejsou jako u nás kde mají obrovský pozemek, hřiště a tak. Tady je to třeba patro s několika učebnami, recepcí a sborovničkou. Co mě překvapilo hned začátku bylo to, že máme k dispozici zdarma školní kavárnu, studovnu a popřípadě i tisk dokumentů, ale především to byl pestrý národnostní mix. Tady v Sydney všude potkáváte hlavně asiaty a ti nemají všeobecně moc kouzlnou výslovnost. Po zkouškách jsme měli volnou zábavu a tak jsem se vydal se svačinou do Hyde parku a užíval si skvělé počasí. v 11 hodin jsme měli pak další meeting ve škole, kde nám dali studentskou kartičku a dali pokyny pro další dny. Důležité pro mě bylo v kolik mám příjít a kde najdu výsledky testů, to už ale nezabralo déle než půl hodiny a tak jsem se vydal naproti Davidovi a Báře před jejich školu. (Všímáte si jak už všude trefim?)

 Následoval odpolední break dance v Hyde Parku a pak se šlo do agentury na úvodní seminář. Dostali jsme do sebe dalších 10 000 užitečných informací a večer šli konečně domu. Mimochodem tady začalo 1.9 oficiálně jaro a už je tu přes den jako v čechách v létě. Venku je 26 C° ale fouká neustále chladnější vítr. Takže vám vlstně není venku něpříjemně a nepotíte se jako prase na rožni. To že ale není léto je poznat podle toho jak se stmívá. Mezi uplným dnem a uplnou nocí tady uplyne jen několik minut a tmu tu máme už spolehlivě kolem 18:00. Mimochodem všechny autobusy a vlaky a tim všechny myslím všechny do jendoho, jsou plně klimatizované a také je tu zvykem, že se v autobusu při nástupu a výstupu řidič zdraví. Když vystupujete jinde než uřidiče tak prostě řvete čau a díky.


Kdyby mi někdo nevěřil!

Dnes ráno jsem tedy plný nadšení dorazil do školy už před devátou. Mimochodem školu mám od pondělí do pátku a to od 9 do 15 hodin, s tím že v pátek budu končit už ve 12 hodin. Po chvilce pátrání a tlachání s ostaními jsem našel své jméno ve třídě Advanced. Což mě docela potěšilo, protože je to nejvyšší možný stupeň angličtiny, kterého v mém kurzu lze dosáhnout. Díky tomu jsem si také mohl vybrat volitelný předmět na středy z gramatiky, mluvení a studium o Austrálii. Vybral jsem samozřejmě studium o Austrálii protože se jedná o dny, které třída tráví venku a to surfováním, grilováním na pláži, horolezením a podobně. Kam přesně půjdeme zjístím už vlastně zítra, tak jsem na to opravdu zvědavý.

Pauza v Hyde Parku
Tohle je tu normální, lidi tu prostě všude zpívaj!

pípatko při čekání na jídlo
Mimochodem dnes jsem se také (jako ostatně každý jiný den) ptal na práci. Jeden pohovor a dokonce v oboru jsem měl už dohodnutý a druhý jsem si dohodnul právě během školní přestávky v restauraci hned vedle vchodu od školy a to při kupování svačiny. Slečně jsem řekl, že jsem dokonalým profesionálem ve vytváření baget z masových kuliček a tak mě požádala o resumé (životopis) a chvilku času. Resumé aneb profesionální bagetový kuchař jsem si sepsal během přestávky na oběd, ve studovně vytisknul a po vyučování jsem hned absolvoval první pohovor :) Bohužel mám školu tak nevýhodně, že jestli mě vezmou, tak jen na víkendy (to by mi teda vůbec nevadilo, protože je tu zvykem platit o víkendu dvojnásobek mzdy). Následoval ale další pohovor, a to v oboru na programátora eshopu. To jsem tedy vzal, protže eshop je skoro hotový a za jeho dodělání mi nabídli 3000 AUD což je v přepočtu asi 60 000,- korun a to na zemi nenajdete. Na dlouhodobější spolupráci to ale nevypadá.

Teď už se ale těším na postel. Zítra bude totiž perný den a hlavně večer máme jít někam na pivo se spolubydlícími. Myslim, že si ale pivo nedám protože je tu třetinka dražší než long island ice tea v klubu Duplex..

wicked wicked jungle is massive
Ve fastfoodu kde jsem byl na pohovoru.






Žádné komentáře:

Okomentovat