Výlet na Manly a první stěhování

Už jsem v AUS 11 dní a mám za sebou už několik výletu v rámci města a dokonce i první stěhování, ale k tomu se ještě dostanu.

Takže začal bych asi školou. Díky ní jsem neměl moc čas napsat další článek. To víte je ze mě zase študák tělem i duší a s tím jsou spojené další povinnosti jako například domácí úkoly. Dobře je pravda, že domácí úkoly dělám většinou až cestou do školy. Ona ta cesta alespoň rychleji utíká, ale i tak je toho teď docela hodně. Například většinu času trávím hledáním práce. Minulý týden jsem dokonce jednu našel a během toho samého týdne jsem se na ni i vykašlal. Měla to být zakázka na web a ten člověk vypadal asi tak důvěryhodně jako opuštěná sportovní taška uprostřed letiště. Jednání se konalo v jeho rodinném domku, který připomínal spíš skladiště místního čínského vetešnictví. Nějak mi něco vzadu v hlavě říkalo, že mi ten člověk asi za tu práci nezaplatí a tak jsem mu oznámil, že se omlouvám a že do toho prostě nejdu. Životopisy rozhazuju pro jistotu všude a po večerech je i posílám mailem abych náhodou něco nevynechal. Limitující je zatím jen škola, protože většina jazykových škol funguje jen od pondělí do čtvrtka. Ta moje operuje od pondělí do pátku a to mi bere většinu času, který bych mohl věnovat aktivnímu vydělávání peněz. No uvidíme jak to bude vypadat dál. nechce to ztrácet pozitivní pohled ono se něco určitě dřív nebo později najde. Co se týká mé školy, tak to tam pro rekapitulaci funguje asi takto: Máme 2 učitele jeden je rodák z Manchesteru jménem Graham, který má stejný akcent jako Jeremy Clarkson z opěvovaného Top Gearu a druhý je Australanka Robyn, která nás ale pro svou touhu cestovat příští týden opustí. Školu máme od pondělí do pátku kde pondělí až čvtrtek studujeme od 9:00 do 15:00 a v pátek končíme o něco dříve a to ve 12:30. Na středy jsem si zvolil volitelný předmět Australian studies, Což je ale spíš takové toulání se po městě a plážích s doprovodem vyučujícího. Například tento týden se grilovalo na Shelly beach. Já jsem tam tedy bohužel nebyl, protože v úterý večer dorazili noví spolubydlící ze slovenska a tentýž večer zorganizovali Welcome party v duchu takzvané jablkovice. Tato welcome party se protáhla do brzkých ranních hodin a tudíž jsem trochu zaspal. Resp vstával jsem ve středu někdy 45 minut po vyučování. No vzhledem k tomu, že jsem opravdu grilovat na pláži chtěl, tak jsem si to vynahradil v grandioznim stylu hned o víkendu a to za trest se všemi co mě tak důkladně v úterý odrovnali. Co se každopádně týká mé třídy tak je národností mix opravdu dobře namíchaný. Máme ale zase asi nejmenší třídu, je nás celkem 7 z toho 1 je učitel, 1 Ital, 1 Japonka, 2 Brazilky, Jedna belgičanka no a nakonec čech jako poleno tedy já. Tohle je opravdu super, protože jsme nuceni mluvit jen anglicky a sám na sobě pozoruji, že za ten týden všem o dost lépe rozumím. A když říkám všem, tak myslím i televizi. (Po cestě letadlem jsem s tím měl totiž ještě trochu problém).

expedice Manly

Nastoupeni na lodi

 Týden ale utekl jako voda a já si během něj dohodnul i urychlené stěhování do nové destinace Greystanes a zorganizoval právě grilování na zmiňované Shelly beach, která se nacházi v severní části Sydney zvaná Manly. Na Manly se dá dostat hned několika způsoby, ale to bychom nebyli turisti abychom nezvolili tu pro nás nejexotičtější tedy pomocí Ferry. Tak jako se v Praze za MHD počítají tramvaje, autobusy a metro tak tady v Sydney jsou to i lodě. Jenže to nejsou jen tak ledajaké lodě ale obrovské lodě, které v sobě mají dokonce i několik televizi kde vysílají nějaké zprávy a taky je tam k dispozici plnohodnotná kavárna. Loď má i několik pater a je široka jak dálnice.

plánek našeho člunu

Selfie s městem a Indem

Selfie s operou a spratkem

Cesta na Manly nám  zabrala necelých 30 minut, ale to uteklo opravdu jako voda, protože jsme se celou cestu na zadní palubě kochali výhledem na City a s ním se vzdalující Harbours bridge a operu. Jinak ti spolucestující jsou právě nově příchozí Bratři Lukáš a Vlado a následně Vladova přítelkyně Kris, To jsou ti šílenci co přnesli na úterní welcome party 10 litrů výše zmiňované jablkovice

Manly

Nástupní / Výstupní vrata u Ferry

vnitřek naší Ferry

Tohle měla být fotka city z lodi :D

Vlado a Kiki

Jakmile jsme dorazili na Manly, tak nás obklopila typická turistická atmosféra, kterou cítím vždy když dorazím někam na dovolenou k moři. Všude palmy, lidi v tričku a kraťasech. Obrovská pěší zóna která spojovala obě části ploostrova a dokonce i místní muzikanti. Těch je tady mimochodem na každém rohu několik. Je to tu prostě normální :)

Ta atmosféra mě pohltila natolik, že jsem zapomněl na to jak je oceán ještě ledový, sundal jsem si boty a vběhnul do moře. Hned po prvních několika metrech jsem si to roční období zase honem rychle uvědomil a vyběhl jsem se klepat na souš. Po několika minutách procházky jsme se kolemjdoucích, které jsme správně otipovali na místní oslovili s tím, že by se tu mělo dát někde grilovat a kde přesně to vlastně je. Parchanti nám ukázali, že je to přesně na druhou stranu než jsme celou dobu šli a tak jsme i tak plni entuziazmu z dobrého počasí trajdali celou cestu zpět abychom se dozvěděli, že se musíme vrátit ještě jednou a to pro maso na gril. To zase pro změnu až k Ferry. No tohle jsme absolvovali všechno úspěšně a těsně před západem slunce jsme dorazili na malinkatou Shelly beach. Bylo tam několik hloučků lidí a tak jsme se prostě přidali k jednomu asijskému.

City

Musim říct, že to grilování byl opravdu skvělý nápad (byl mimochodem můj) protože to dopadlo přesně jak jsem si to představoval. Západ slunce, pláž, víno, kamarádi a gril. Jen tak pro informaci ty grily jsou plynové a jsou tam veřejné. Tedy zcela zdarma je může kdokoliv a uplně kdykoliv používat. Četl jsem o tom už několikrát všude možně na internetu, ale to je prostě něco jiného než to vidět naživo. Tady nikoho ani nenapadne aby po sobě ten gril neuklidil, nebo aby ho nedejbože poškodil. Neuvěřitelné věci se prostě dějí tady "down under" :) No a tak jsme si grilovali a užívali si přicházející večer. Ten je tu tedy ještě hodně brzy a to tak že po šesté hodině už je tu tma, ze které by se dalo dělat cukroví. Večery jsou tu dost chladné. Vzhledem k tomu že hodně fouká, tak teplota klesne klidně i na 7C° a když u toho fouká tak je bez mikiny fakt zima. Jakmile se uplně setmělo, všichni ostatní spolugrilující se pobalili a odešli. Dokonce byli tak hodní a k naší nepřipravenosti nám sami od sebe dali i tácky a vidličky. (opět příklad rozdílné mentality). Najednou jsme byli na pláži uplně sami, teda alespoň jsme si to mysleli. Nevěřili by jste jak rychle se vyrojilo několik rodiněk místních nočních tvorů co hledali v blízkých koších a na trávě potravu.

Manlyyyy

Muzikanti

Palmyy

Plaaaz

Vlado, Kika, Jambo-jet a já

Shelly beach

Grilovani

Grilovani, plaz, zapad slunce

Výsledek :D

Naběhlo na nás 5 členů rodiny Possum a asi 6 takovejch potkano ježečků jmenuje se to Qeuenda. Vůbec se to nebálo jít až k nám a dokonce se to nechalo i drbat. Tady jsou i zvířata v pohodě :D

Possum houmlesák :D

Possum a dítě

Po seznámení s místní přírodou následovala cesta domů a samozřejmě noční výhled na operu a city.

Doma už jsem jen padnul do postele a pustil usnul. Přeci jenom to trajdání docela unavilo a nemluvim ani o tom, že následovalo stěhování.

Stěhování bylo dnes asi to pro mě z ekonimické stránky nejduležitější co se za tento týden událo.
Stěhoval jsem se z Ashfieldu do Graystanes což je zastávka vlaku Paddle will asi 25 km od centra.

večerní cesta domů

Bydlení je sice dál ale za ty peníze co díky němu ušetřim, je to nedocenitelný. Ráno jsem si tedy trochu přispal a balit jsem začal hned po snídani někdy v 10:30. To mi ale Emily, což je ta moc hodná pani co mě u sebe nechá bydlet psala, že už můžu dorazit protože jede domu dřív. Já bohužel nemohl protože jsem musel ještě pokoj předat a převzít si zpět svůj Bond což je záloha, která se při bydlení dává. Zpravidla jsou to 2 nájmy dopředu. Kassin (původní majitel) dorazil něco po 12té hodině a vrátil mi jen 350 AUD po chvilce diskuzí se nakonec uvolil, že mi vrátí bond celý a to tedy 400 AUD takže jsem odcházel spokojený a uštřil jsem ještě za další 2 dohodnuté měsíce asi 330 dolarů které jsme díky tomu, že jsem se odstěhoval takhle brzo nemusel platit. Kassin byl dokonce tak hodný, že mě hodil i na vlak. Někdy ve 13:50 jsem dorazil na zastávku Paddle Hill a šel se osvěžit kávou a poptat se lidí po práci v okolí. Vím, že se opakuju ale ti lidi jsou tu všude tak neustále vstřícní, že mě to asi nikdy nepřestane udivovat. Ten pán ne, že mi udělal to nejlepší cappuccino co jsem pil ale dokonce mě odnavigoval na místa kde bych mohl začít hledat job a ještě odmítl zpropitné...

Po chvilce debatování v mé oblíbené angličtině dorazila Emily ve svém žlutém coupé a začalo se nakládat. Po chvilce jízdy jsme dorazili do domečku a já si konečně začal přizpůsobovat svůj vlastní pokoj. Vzhledem k tomu, že do západu bylo ještě dost času, rozhodl jsem se pro jistotu cestu na vlak projít pěšky a hlavně jsem si musel dojít nakoupit. No na vlak je to asi 15 minut chůze, ale prostředí je tu tak nádherné, že mi to vůbec nevadí. Co mi ale vadilo víc, bylo nést 40ti kilový nákup těch 15 minut zpět. Osobně si myslím, že mi ty tašky prodloužili ruce asi o půl metru. Ještě jeden takový nákup a budu se umět drbat na chodidlech i ve vzpřímené poloze...

Po cestě jsem každopádně narazil na dvě restaurace v obou se zeptal na práci. Vypadalo to dokonce i podle reakcí manažerky v jedné z nich, že bych mohl i na úterky a středy nastoupit. Ale uvidíme ještě není nic jisté. Teď je každopádně práce to hlavní na co se budu v dalších dnech soustředit. Rozhodl jsem se totiž, že si koupím auto a to hned z několika důvodů. Benzín tu stojí asi 28 kč za litr. Byl bych schopen v létě cestovat i mimo město a hlavně by mi to ušetřilo spoustu času s případnym dalším stěhováním a hlavně cestou do školy. Mimochodem auto je také vyžadováno i pro některá zaměstnání. Tak uvidíme.

Opera na závěr