Duke v Austrálii: První dojmy

Teď jsem pro jistotu neměl pauzu téměř žádnou, a už píšu další příspěvek. Ono není se popravdě čemu divit, protože si od příletu připadám jako bych do nedávna v životě skoro nic neviděl. Dalo by se zcela jednoduše říct, že se tady žije uplně jinak. Ono mám pro to hned několik příkladů.

Tak zaprvé lidi na mě koukali jako na magora když jsem šel po desáté hodině domu mimo hlavní ulici. Prý se tu kromě centra takhle pozdě věčer nikam nechodí a já si to trajdal domu i s celym nákupem 15 minut pěšky právě jen postraníma uličkama. Jako bylo mi divný, že nikde nebyla ani noha. Trochu mi to vadilo, páč kdybych se někde ztratil tak bych pak horkotěžko zvonil na okolní domečky s vysačkou své aktuální adresy na krku a s prosbou zda-li by nebyli tak hodní a nedali mě s nákupem domů. Naštěstí k tomu teda nedošlo.

Svoz vozíků :)

Další super věc například, je rozvoz nákupních vozíků. On je to teda spíž "svoz" protože tady to funguje jednoduše tak, že když máte prostě velký nákup a nemáte auto, tak si odjedete s košíkem až před barák nákup hodíte domu a košík jednoduše necháte zaparkovaný před domem. Sem tam pak někdo přijede a košík odveze zpět do obchoďáku. Kdyby mi to někdo nevěřil tak jsem si to normálně i vyfotil. No a takhle bych mohl pokračovat dál a dál.

Cesta od baráku směr vlak

Ale nebudu předbíhat. Začnu tedy ubytováním. Popravdě to bylo asi to nejhorší co mě tady potkalo. Asi mi uplně nevadí to, že mám na pokoji dalšího člověka, to jsem tak nějak i čekal, ale to, že se budu muset chodit sprchovat, čistit zuby a na záchod přes zahradu už docela jo. Přeci jen mám tu být minimálně měsíc a už mi není 18 abych tu bydlel jako na táboře a hlavně ne za ty peníze. Chtějí tady po mě $165 týdně a to to mám ještě 15 minut pěšky na vlak. Jo a mimochodem nám tu někde běhá huntsman. Což je pavouk veliký asi jako dlaň (není naštěstí jedovatý jen hnusný). Já ho teda ještě neviděl ale spolubydlícím už proletěl několikrát pod nohama. No a poslední věc je ta, že všichni spolubydlící do jednoho jsou buď CZ a nebo SK takže pro zlepšení angličtiny taky na prd. Jen pro úplnost za $165 týdně můžete bydlet o dost pohodlněji a o dost blíže k centru než bydlím nyní já. dá se za to fungovat například i na Bondi Junction což je co by kamenem dohodil od centra. No takže jsem neotálel a začal řešit alternativní bydlení. Ještě že jsem si domluvil alternativu už z CZ. Je to přes známé a tudíž bych platil jen příspěvek na elektřinu a vodu což jě cca $100 na 3 měsíce a k tomu bych měl vlastní pokoj. Tomu už opravdu říkám úspora. Je to však cca hodinu od centra vlakem, ale to opravdu není nic co by mi vadilo. Na byt (spíš tedy domeček) se půjdu podívat už teď v neděli. Ale čekám že to bude uplně někde jinde než aktuální pobyt.

No zjištění to bylo sice nepříjemné, ale určitě nic co by mě nějak rozhodilo. Stejně tu ten měsíc budu jen přespávat protože to co tu hledám je právě venku. No a když už se nám udělalo včera hezké počasí (bylo kolem 24 C°) tak jsme se byli projít po centru. Ono udělali jsme toho o dost víc a to: Aktivovali si účet v bance, zažádali o tax file number. Což je velice důležitá věc bez které bych tady v AUS nemohl legálně pracovat. O TFN stačí jen zažádat přes internet a s referenčním číslem pak už lze hledat zaměstnání. Oficiálně však můžete pracovat až od nástupu do školy což je v mém případě pondělí 15.9. To mě ale nějak nelimituje a hledám pro jistotu práci už teď. Mimochodem zítra jdu už na svůj první pohovor, tak jsem zvědavý protože by to bylo v oboru a pokud by to vyšlo, tak bych měl do začátku velice dobré peníze. Vzhledem k faktu, že tomu ale nevěřím tak stejně rozesílám životopisy uplně všude.

Hezky upravená boční ulička.
Po cestě na kaplan

Town hall

No když jsme měli s Davidem a Bárou vše hotové (mimochodem to jsou ti dva co přijeli do AUS se mnou) tak jsme se rozhodli, že se podíváme kde máme vlastně školu. Není nic lepšího než jít pěšky přes město které neznáte s lidmi kteří mají orientační smysl uplně stejný jako veverka nenávist k vlašskému oříšku. Ano bloudili jsme a ano bylo více než super zjistit po 5 ti minutách rozlížení se na ulici, že první škola je vlastně hned za námi. Následovala další asi 20ti minutová procházka přes Hyde park do mé školy. Ta zase pro změnu sídlí v York Street a jmenuje se SELC. Cestu jsme si zpříjemnili procházkou přes Hyde park, kde jsme objevili plně automatické toalety a zmutovaného holuba.

Prapodivný pták (asi zmutovaný holub) štrádující si
po Hyde parku

Ty záchodky mě fakt dostali a to hned z několika důvodů. Vypadalo to lépe než v ČR ty placené a bylo to hlavně uplně všechno samostatně fungující bez nutnosti obsluhy. Všechno se řídí tlačítkama. Kromě stolice, tu si řídíte teda hezky postaru.

Automatizované záchodky s Davidem vevnitř

Samozřejmě nesmělo chybět i několik selfie přímo v parku.

Další zastávkou byla tedy moje škola, tu jsem ale nefotil, protože nebylo z ulice o co stát. No když už jsme věděli kudy se jde do školy. Já teda pevně doufám, že nepůjdu tou cestou přes Kaplan ale trefim tam rovnou z metra, tak jsme se rozhodli, že se podíváme k vodě a začneme přímo u opery.

Po dalších 20ti minutách trajdání jsme nejen došli k opeře ale taky jsme vyhladověli natolik, že jsme se málem požrali navzájem. Takže to bylo asi poprvé a naposledy co jsme byli nuceni v rámci zachování našeho druhu, navštívit místní McDonald chutná to tu jako v ČR takže není nutný testovat. Ja ještě k tomu vyhrál další cheesburger a čokoládový frape v nějaký jejich soutěži tak jsem se s ostatníma hned radši podělil. Následoval výhled na operu a Harbour bridge. Popravdě, Harbour bridge mě facinoval o dost víc. To je prostě obr a tak to na mě i působilo. Hrozne kolosálně asi jako ty šílený sochy bohů z historickejch filmů.

Harbour bridge a Opera

Kousek od opery je pak další park, ve kterém jsme viděli opět zmutovaného holuba a jednoho racčího alfasamce, kterej odháněl dav okolních racků připadal si mezi ostatníma asi jako Terry Crews ve filmu trestná lavice
Vzhledem k faktu, že jsme k opeře došli až někdy hodinu před západem slunce a zároveň jsem měl potíže se strávením předchozích potravin, rozhodli jsme se, že pojedeme domů. Šli jsme tedy zpět na vlakovou zastávku Cirucular Quay odkud mi jel vlak přímo domů do Ashfieldu. Níže přidávám několik fotek.